Výtah z článku Paed.Dr. Jany Havlové, externí pedagožky katedry primární pedagogiky PedF UK a dlouholeté bývalé ředitelky Církevní ZŠ a MŠ Archa.

V Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání (závazný dokument pro MŠ) je věkově smíšená skupina považována za jednu z možností organizace tříd.

Věkově smíšená skupina má velký význam pro sociální rozvoj dítěte. V publikaci Karla Rýdla „Principy a pojmy pedagogiky Marie Montessori“ (1999) se dočteme, že smyslem těchto skupin je vytvořit dětem ve skupině mnohem větší prostor pro kooperaci. Míchání věkových a vývojových stupňů je jedním ze základů sebevýchovy. Zavedená pravidla skupinového soužití přijímají děti mnohem lépe od starších dětí než od dospělých. Starší děti poznávají v zrcadle mladších svoji zralost, čímž se zvyšuje jejich sebevědomí i jejich pocit odpovědnosti.

Věkově smíšená skupina pozitivně ovlivňuje dětskou hru. Václav Příhoda ve své knize „Ontogeneze lidské psychiky I “ (1977) uvádí, že bylo prokázáno, že děti mladšího předškolního věku si spontánně nehrají v kolektivu a jen zřídka si samy vynalézají hry. Jsou však schopny účastnit se her organizovaných dětmi staršími.

Věkově smíšená skupina v dětech výrazněji probouzí potřebu něčeho dosáhnout. Ukázat mladším, že něco umím, dokázat i sám sobě, že to umím. Vznikají pestré vztahy, ve kterých je jednou dítě ten, kdo někoho učí a jindy ten, kdo se od někoho učí. Taková skupina tak lépe uspokojuje základní sociální potřeby.

Věkově smíšená skupina podporuje kognitivní rozvoj dítěte. Děti se navzájem učí způsobem, který nemohou nahradit ani učitelé, ani rodiče. Děti jsou si ve svém myšlení, pocitech, řeči a představách mnohem blíže než jim jsou dospělí, mohou si předávat poznatky a zkušenosti znatelně jednodušeji. Když mladší děti pozorují starší děti při činnostech, je tím lépe povzbuzován první zájem o budoucí úkoly a ulehčen přístup k novým oblastem myšlení. Mladší děti se tímto připravují na budoucí úkoly a často se podstatně dříve zajímají o cvičení, která by od nich vzhledem k věku ještě nikdo neočekával. Starší děti jsou při vysvětlování mladším nuceny srozumitelně strukturovat své znalosti, čímž rozšiřují své vlastní schopnosti.

Věkově smíšené skupiny pozitivně ovlivňují rozvoj řeči. Dochází k přirozené nápodobě starších dětí, úroveň vyjadřování starších dětí je mladším dětem bližší než vzor nás dospělých. Děti od nás mnohdy přejímají slova, aniž by jim přesně rozuměly. Starší kamarád k nim hovoří s mnohem větší trpělivostí, proto se ptají raději jeho než nás. Staršímu kamarádovi lichotí, když se na něj dítě obrátí.

Věkově smíšená skupina mění i způsob práce pedagoga. Pedagog se dostává do situace „učení prožitkem“a poznává, že frontální způsob práce (děti postupují v daný čas na daném úkolu, stejném pro všechny dle instrukcí učitele, bez ohledu na věkové rozdíly) je v tomto případě neefektivní. Vnímavý pedagog si ověří, že děti jsou si navzájem nejpřirozenějšími vzory. Tato skupina pomáhá učiteli, pedagog se stane spolupracovníkem, dítě může i jeho obohatit svým nápadem nebo jiným pohledem na svět. Úkolem pedagoga není řídit činnost dítěte a zcela s ním manipulovat, ale pomoci mu jednat samostatně, vytvořit mu podnětné a vstřícné prostředí. Dítě má právo si vybrat s kým si bude hrát, právo pozorovat, zapojovat se do činnosti, pokud je k ní vnitřně motivováno, nikoli zvnějšku donuceno.Pedagog vede třídu tak, aby děti chápaly, že každé z nich je něčím důležité, a že každé něco dovede. Dává dětem důvěru, starší děti pověřuje učením mladších, čímž si ověřuje zvládnutí jejich dovedností.

Věkově smíšená skupina připravuje dítě na život v demokratické společnosti. Jsme stavěni před úkol najít si svůj přístup k demokracii, k občanským hodnotám, umět žít jako sebevědomý občan. S tímto uměním se nerodíme, musíme se mu učit, učit se domluvit a spolupracovat. Právě věkově smíšená skupina může poskytovat výchovu v bezpečném prostředí, citové zaangažovanosti a ve vzájemném dialogu.

Rizika ohrožující funkčnost věkově smíšené skupiny:

1. nevhodné věkové složení – převaha mladších nebo starších
2. přetěžování starších povinnostmi – přílišnou povinnou pomocí starších k mladším se vztah naruší
3. nedomyšleně připravené prostředí – nedostatečně stimulující činnosti pro starší děti nebo přetěžování mladších dětí, výsledkem obojího je, že to děti nebaví.
4. nejasně stanovená pravidla – pravidla, jimž děti nerozumějí, pravidla, která nejsou důsledně dodržována
5. pedagog, který není vnitřně přesvědčen o smyslu práce ve věkově smíšené skupině – pedagog, který je do práce s takovou skupinou nucen, který není v metodice práce s touto skupinou dostatečně vzdělán. Takový pedagog představuje největší ohrožení